70. VĚDĚLI JSTE, ŽE... Sleepytime Gorilla Museum

EPIZODA 70... Myslím, že by pořad ztratil úplně svůj smysl, kdybych některá alba ve své kolekci přeskakoval, abych se co nejvíce zavděčil thrashmetalovým fanouškům. Sleepytime Gorilla Museum je kapelou z Kalifornice, která boří hudební hranice a strašně mě ovlivnila jako teenagera. Vlastně jsem od té doby asi neslyšel svobodnější hudbu. Navíc po třináctileté hibernaci vychází čtvrtá fošna. Věděli jste, že...

• Sleepytime Gorilla Museum vznikli z pozůstatků kapely Idiot Flesh , ve které působili Dan Rathbun (basa) a Nils Frykdahl (kytara, zpěv). Asi zásadní zlom pro hudebníky bylo spojení sil s houslistkou/zpěvačkou Carlou Kihlstedt, která snad všechno, čeho se dotkne, promění ve zlato. Stačí vzpomenout a doporučit další její projekty typu Tin Hat Trio nebo The Book Of Knots. 
  
• Svůj první koncert hráli pouze před slimákem banánovým 22. července 1999 a k tomu se váže docela velká zajímavost. Název kapely je přebrán od skupiny dadaistů, futuristů a umělců Sleepytime Gorilla Press. Ti provozovali muzeum, které slavnostně otevřeli přesně 83 let před prvním koncertem SGM, aby ho kvůli požáru další den zavřeli. Odtud název debutového alba SGM "Grand Opening And Closing" (2001). Rozhovory s kapelou jsou jediným zdrojem o Sleepytime Gorilla Press, proto se může jednat pouze o fikci.
• Kapela hraje na spoustu podomácku a na zakázku vyrobených nástrojů. Např. vikinská veslice nebo basový nástroj Sledgehamner dulcimer - to jsou vlastně dvě hole. Jednou se mlátí do druhé 7 stop dlouhé, která funguje jako pražec, kde jsou natažené basové klavírní struny. Další je například perkusní kytara. Stolní instrument bez pražců, kde je nataženo sedm strun nalazeno na stejnou notu. Bubeník zas hraje třeba na vybavení kuchyně nebo víka popelnic.
  
• Tony Levin je velkým fanouškem SGM. Říká, že kapela dělá věci, o kterých se mu nesnilo ani v KING CRIMSON. Další obdivovatelem je nepřekvapivě legenda avantgardních projektů Mike Patton, jenž občas s SGM dokonce vystupoval.
• Před dlouho pauzou v roce 2011 odehráli závěrečná tři vystoupení. Koncerty SGM často obsahují loutková představení a pseudověděcké prezentace.  
  
• Letošní novinku "Of the Last Human Being" a turné financovali fanoušci. Na Kickstarteru byla kampaň Save the Last Human Being. Primární cíl bylo album a krátký film v hodnotě 75 000 dolarů. Peníze se vybraly za dva dny. Dalším cílem bylo turné. Vybralo se více než 100 000 dolarů. To kapelu osvobozuje od potřeb naplnit očekávání vydavatelství a mohou ještě více experimentovat. 
  
• Carla Kihlstedt prozradila, že na aktuální turné se zkoušelo dva týdny 13 hodin denně.
• Kapela cestuje ve starém zeleném autobusu Greyhound, který si upravil Dan Rathbun; najde se tam i palubní kuchyně. Se skupinou cestují tanečníci, akademici, ale také vlastní děti umělců.  
  
• Na poslední desce se začalo pracovat už v roce 2010, ale nestihla se před rozpadem kapely dokončit. Carla Kihlstedt a Mattias Bossi (bubeník) se tenkrát odstěhovali, aby spolu založili rodinu. Frontman Nils Frykdahl nechtěl, aby SGM byla jakýsim revivalem, a tak se raději přerušila činnost. Kapela nikdy nemluvila o rozpadu. Věděli, že album jednoho dne dokončí. Trvalo to 13 let.
• Kapela odmítá mainstream z antikorporátních důvodů.